Vitamín D v zimě: proč ho ze slunce nevyrobíš
Vitamín D je mezi živinami výjimka: hlavním zdrojem pro člověka není jídlo, ale tvorba v kůži vlivem slunce. A právě proto má od podzimu do jara problém — a v Česku obzvlášť.
Vitamínová zima je skutečný pojem
Tvorbu vitamínu D v kůži spouští UVB záření. To ale musí dopadat pod dostatečně strmým úhlem, a ten v zimě na našich zeměpisných šířkách prostě není.
Klasický pokus z roku 1988 to ukázal názorně: v Bostonu (42° s. š.) kůže vystavená zimnímu slunci netvořila vitamín D od listopadu do února, v Edmontonu (52° s. š.) od října do března. Praha leží zhruba na 50° severní šířky.
Co to znamená v číslech
Přehled pro severní Evropu uvádí, že nad zhruba 40. rovnoběžkou není sluneční záření od října do března dost silné, aby tvorbu v kůži nastartovalo. Německá data to doplňují prakticky: zatímco v létě kůže vyrobí odhadem 12 až 15 µg denně, v zimě je to nula.
Strava tu mezeru nezaplní. Průměrný příjem z jídla se pohybuje kolem 2 až 3 µg denně, protože vydatných zdrojů je málo — hlavně tučné ryby, vaječný žloutek a obohacené potraviny.
Kolik je tedy potřeba
EFSA stanovila v roce 2016 adekvátní příjem vitamínu D na 15 µg denně (600 IU) pro dospělé i děti od jednoho roku. Důležitý detail: tato hodnota je odvozená za předpokladu minimální tvorby v kůži — tedy přesně pro situaci, jaká je teď.
Horní tolerovatelná hranice příjmu je podle Vědeckého výboru pro potraviny 50 µg denně, takže mezi doporučením a stropem je slušná rezerva.
Na co si dát pozor
Vitamín D je rozpustný v tucích, takže se ukládá a předávkovat se lze, na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě. Vysoké dávky „pro jistotu“ nejsou dobrý nápad a vysoce dávkované režimy patří do rukou lékaře, ideálně podle krevního testu hladiny 25(OH)D.
Ve stejné kapsli bývá často i vápník — jak to spolu souvisí, rozebírá článek o vápníku, a kombinaci se zinkem najdeš v textu o zinku a vitamínu D.