Trénink venku v zimě: na co si dát pozor
Běhat nebo cvičit venku v mrazu jde. Jen má chladný vzduch pár důsledků, které v létě neřešíš — a nejvíc se projeví na dýchacích cestách.
Proč to v mrazu škrábe v krku
Studený vzduch je suchý. Při námaze dýcháš víc a převážně ústy, takže se sliznice dýchacích cest vysušuje rychleji, než se stíhá zvlhčovat. To může spustit uvolnění látek, které zužují průdušky — jev známý jako námahou vyvolaná bronchokonstrikce. Druhé vysvětlení mluví o ochlazení sliznice během výkonu a jejím prudkém ohřátí po něm.
Co s tím ukázala studie při −20 °C
V klimatické komoře při minus dvaceti stupních testovali běh s maskou, která vrací teplo a vlhkost zpět do dýchacích cest, a bez ní. S maskou byly plicní funkce i potíže lepší. Bez ochrany pokles funkcí vrcholil tři minuty po doběhnutí — FVC kleslo o 5,9 %, FEV1 o 4,2 %.
Tři minuty po skončení jsou důležitý detail: nejhorší to bývá až potom, co se zastavíš. Pokud tě tedy píchá na hrudi nebo kašleš krátce po doběhu, není to náhoda.
Kdo si má dát největší pozor
U olympioniků ze severských disciplín, běhu na lyžích a short tracku je diagnostikované astma výrazně častější než u jiných sportů. Dlouhodobá expozice ledovému vzduchu při vysokých objemech dýchání zkrátka není zadarmo. Pokud máš astma nebo opakované potíže, řeš to s lékařem, ne s internetem.
Čtyři věci, které fungují
Dýchej nosem, dokud to jde. Nos vzduch ohřeje a zvlhčí lépe než ústa. Při vyšší intenzitě to už nestíhá, proto pomůže šátek nebo nákrčník přes ústa — princip je stejný jako u testované masky.
Prodluž rozcvičku. V chladu trvá déle, než se tělo rozehřeje. Pár minut navíc oproti létu je rozumná investice; co do rozcvičky patří, rozebírá článek Rozcvička a protahování.
Pij, i když nemáš žízeň. V chladu se pocit žízně tlumí, ale ztráty dýcháním pokračují. Pitný režim drž stejně jako v teple.
Vrstvi a převlékej se hned. Prochladnutí v mokrém oblečení po tréninku je nepříjemnější než samotný trénink.
A co doplňky
Zima sama o sobě imunitu neoslabuje, ale mění chování — míň slunce, míň pohybu venku, víc lidí v uzavřených prostorách. Nejpodloženější zimní položka je vitamín D, protože od podzimu do jara ho v našich zeměpisných šířkách ze slunce prakticky nevytvoříš. Zbytku se věnujeme v článku Imunita u sportovců.