Rychlost hubnutí: kolik kilo týdně je reálné
Rychlost hubnutí se obvykle řeší jako otázka trpělivosti. Zajímavější je ale něco jiného: při stejném úbytku na váze se podle tempa liší to, co z těla ubude. A to už je rozdíl, který je vidět.
Studie, která to porovnala přímo
Norský tým (Garthe a kol., 2011, International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism) rozdělil vrcholové sportovce do dvou skupin. Jedna hubla tempem 0,7 % tělesné hmotnosti týdně, druhá 1,4 % týdně. Obě měly čtyři silové tréninky týdně.
Pomalá skupina kvůli tomu dietu držela déle, zhruba 8,5 týdne proti 5,3 týdne u rychlé.
Jak to dopadlo
Na váze zhubly obě skupiny prakticky stejně, kolem 5,5 % hmotnosti. Rozdíl byl ve složení toho úbytku.
Pomalá skupina přidala 2,1 % čisté hmoty, tedy hubla a současně nabírala sval. Rychlá skupina zůstala na nule. Rozdíl byl statisticky významný. Podobně dopadla i síla — v horní polovině těla přidala pomalá skupina výrazně víc.
Jeden důležitý dodatek
Stejný tým sportovce sledoval dál. Po dvanácti měsících už mezi skupinami nebyl rozdíl ani ve složení těla, ani ve výkonu — a hmotnost se u obou vrátila zhruba na výchozí hodnoty.
To je poctivý závěr, který se v citacích téhle studie často vynechává: tempo rozhoduje o tom, jak dieta dopadne na jejím konci. O tom, co z toho zbude za rok, rozhoduje něco jiného — co děláš potom.
Jak si to přepočítat na sebe
0,7 % týdně znamená u osmdesátikilového člověka zhruba 0,55 kg za týden, u šedesátikilového asi 0,4 kg. Je to tempo výrazně pomalejší, než většina lidí při nástupu do diety čeká.
Dvě věci, bez kterých to nefunguje ani při správném tempu: silový trénink a dost bílkovin. V norské studii měly obě skupiny čtyři silové tréninky týdně — to nebyl doplněk, ale součást zadání.
Jak velký deficit k takovému tempu vede, si spočítáš v článku o kalorickém deficitu. A než začneš, přečti si taky, jak z diety vyjít — podle dat výše je to ta těžší část.