Dextróza, maltodextrin nebo Vitargo: jaký sacharid kolem tréninku
Sacharidové prášky působí jako věda pro pokročilé. Ve skutečnosti je rozdíl mezi nimi hlavně v jedné vlastnosti: jak rychle opustí žaludek a kolik jich v jednu chvíli snese trávicí trakt. Všechno ostatní je detail.
A hlavně — pro většinu lidí, kteří chodí do posilovny třikrát týdně, nemá žádný z nich zásadní význam. Dává smysl vědět, kdy ano a kdy ne.
Tři zdroje, tři rozdílné vlastnosti
Dextróza
Prostě glukóza v prášku. Jednoduchý cukr, žádné další štěpení není potřeba. Sladká, dobře rozpustná, nejlevnější z trojice.
Nevýhoda vyplývá z chemie: jednoduché cukry zvyšují osmolalitu nápoje. Vysoká koncentrace dextrózy v malém objemu vody zpomaluje vyprazdňování žaludku a u citlivějších lidí dělá problémy při pohybu.
Maltodextrin
Řetězec několika molekul glukózy. Prakticky nesladký, takže se dá dobře míchat s čímkoli. Protože je molekula větší, má při stejném množství sacharidů nižší osmolalitu než dextróza — v praxi bývá v žaludku snesitelnější.
Typické použití: nápoj během delší zátěže, doplnění kalorií, základ domácího gaineru. Cenově vychází velmi příznivě.
Vitargo
Patentovaný sacharid z ječného škrobu s vysokou molekulovou hmotností. Právě ta velikost molekuly je celý point: při velkém množství sacharidů zůstává osmolalita nízká.
Je výrazně dražší než předchozí dvě možnosti. Jestli ten rozdíl stojí za peníze, závisí čistě na tom, jestli se pohybuješ v situaci, kde opravdu narážíš na strop toho, co žaludek zvládne.
Kdy to řešit a kdy ne
Upřímná odpověď: u tréninku do devadesáti minut to řešit nemusíš vůbec. Glykogen ti nedojde, a co sníš dvě hodiny předtím, bohatě stačí. Podrobně v článku co jíst před tréninkem.
Smysl to začíná dávat, když:
- zátěž přesáhne zhruba 90 minut,
- trénuješ dvakrát denně a mezi jednotkami je pár hodin,
- jsi v soutěžním období a potřebuješ doplnit glykogen co nejrychleji,
- máš problém dostat do sebe dost kalorií z běžného jídla.
Jak je použít
Během zátěže. Orientačně 30 až 60 g sacharidů za hodinu, u velmi dlouhých výkonů víc. Ředění je důležitější než volba prášku — příliš koncentrovaný nápoj leží v žaludku. Doporučení k pití během zátěže najdeš v článku co pít při dlouhém tréninku, k minerálům pak elektrolyty při sportu.
Po tréninku. Tady se často přehání. Pokud trénuješ jednou denně a za pár hodin se normálně najíš, nemáš kam spěchat — glykogen se doplní v průběhu dne z běžné stravy. Rychlé sacharidy po výkonu mají smysl při dvoufázovém tréninku nebo turnaji. Víc v článku co jíst po tréninku a jak je to s anabolickým oknem.
Na nabírání. Maltodextrin je levný způsob, jak přidat kalorie bez objemu jídla. Jestli to je tvůj případ, podívej se i na kalorický přebytek.
Kdy stačí obyčejné jídlo
Ovesné vločky, rýže, brambory, banán. Levnější, sytější, obsahují i další živiny. Prášek má smysl jen tam, kde je potřeba rychlost nebo kde běžné jídlo nejde dostat dovnitř.
Mezistupněm, který většině lidí vyhovuje nejvíc, je instantní ovesná kaše — snadno stravitelná, pohotová, ale pořád skutečné jídlo. O tom je kompletní průvodce Instant Oat. Rozdíl mezi rychlými a pomalými sacharidy obecně rozebírá rychlé vs. pomalé sacharidy.
Jak si vybrat
- Trénuješ do 90 minut jednou denně? Nepotřebuješ nic. Řeš jídlo kolem tréninku.
- Delší vytrvalostní zátěž? Maltodextrin. Poměr cena/snášenlivost je tu nejlepší.
- Potřebuješ přidat kalorie? Maltodextrin do shaku nebo kaše.
- Dvoufázový trénink, závody, extrémní objemy? Tady má Vitargo svoje opodstatnění.
- Citlivý žaludek? Dextróze se spíš vyhni a hlídej ředění.
Shrnutí
Dextróza je nejlevnější a nejsladší, ale v koncentraci dělá žaludku problémy. Maltodextrin je rozumný kompromis pro většinu situací. Vitargo řeší specifický problém velkého množství sacharidů najednou — a za to si účtuje. Nejdřív si ale upřímně odpověz, jestli ten problém vůbec máš.